Barrandovské terasy

Barrandovské terasy bývaly živou luxusní čtvrtí, které vznikly v roce 1928 podle projektu architekta Maxe Urbana. Ústřední částí tohoto restauračního (proslulý Trilobit bar, oblíbené místo Adiny Mandlové, Oldřicha Nového a dalších) a společenského

komplexu je asi 15m vysoká vyhlídková věž na samém okraji Barrandovské skály (302 m n. m.). Slavnostě byly otevřeny 4. října 1929 a na atraktivitě získaly ještě více po otevření bazénu se skokanskou věží (a vytesaným schodištěm ve skále) v roce 1931.

Terasy byly vyhlášeným výletním místem, ale postupně začaly chátrat. Jejich exkluzivita velmi utrpěla uzavřením bazénu v 60. letech.

 

V roce 1988 byl areál restaurace včetně torza bazénu prohlášen za kulturní památku. V roce 1993 zde zastupitelstvo hlavního města Prahy vyhlásilo památkovou zónu.

Zajímavosti

    Barrandovské terasy nechal postavil Václav Havel (otec Václava Havla), s přispěním bratra, mecenáše Miloše Havla. Jednalo se o perlu funkcionalistické architektury. Terasy byly rodině Havlových v roce 1948 vyvlastněny a v roce 1992 v restituci opět 

    navráceny. Na jejich chátrání se podepsala nejen lhostejnost, ale i rodinné spory o majetek. Současným vlastníkem teras je společnost Barrandovské terasy, a. s.

     

    Podle součaného projektu rekonstrukce Barrandovských teras (z roku 2011)

    se nepočítá s obnovou bazénu, který přestal sloužit veřejnosti v 60. letech, ani s obnovením proslulého Trilobit baru, který byl uzavřen v roce 1982 a v roce 2001 vyhořel. Název Trilobit bar  však úplně nezanikne, má se stát součástí rekonstruované

    restaurace, která má být hlavním lákadlem teras. Restaurace by měla mít podobu z 30. let (vizuálně i funkčně) a měla by sloužit především veřejnosti.

    Také by zde ěml být hotel s dvěma křídly. Jedno bude kopírovat esovité terasy a měly by ho tvoit nízké dřevěné bungalovy. Druhé, masivnější křídlo, by mělo být na opačné straně restaurace.Hotel má mít 95 pokojů a 52 apartmá, stavba snad skončí do

    dvou let a přijde na řádově stovky milionů korun, nemá však překročit půl miliardy.

    Doufejme, že Barrandovské terasy najdou v budoucnu opět svůj dřívější lesk!

Výška rozhledny15 m
Nadmořská výška302 m. n. m.
Typ stavbycihlová rozhledna
Přístupnemožný (rozhledna je nepřístupná, obvykle kvůli špatnému technickému stavu nebo soukromému vlastnictví)
Existencestojí
Vznik1929

Lidé projíždějící výpadovkou Strakonickou anebo ulicí K Barrandovu, často už ani nevědí, co to ční na skalním ostrohu. Vypadá to, že je tam nic nevábí. Není divu, Barrandovské terasy totiž od roku 1992 pozvolna chátrají. V roce 2001 část objektu

vyhořela a od roku 2004 je areál zpustlý a  trvale uzavřen.

V současné době Stavební úřad Prahy 5 odsouhlasil celkovou rekonstrukci objektu a tak Barrandovským terasám svíta naděje, že začnou opravovat už v příštím roce.

Vrátit stavbě dřívější krásu je tedy ještě stále možné.

 

Až do 20. let 20. století byla na tomto místě pustá náhorní planina s několika kamennými lomy, polem a především nádhernou vyhlídkou. Výstup na skálu, kterou proslavil francouzský paleontolog Joachim Barrande, byl velmi obtížný. Tomu, kdo se

nenechal odradit a podnikl téměř horolezeckou akci, byl odměnou pohled na celou Prahu a údolí Vltavy.

Terén: Horské kolo, Pěšky, Silniční kolo

Typ stoupání: prudké

Cesta: Asfaltová

Turistická značka:

 

Komentáře

komentáře zajišťuje Disqus

Hledání

Mapa krajů